Jediný čas, kdy se může něco skutečně stát Často přemýšlíme o minulosti nebo o budoucnosti. O tom, co bylo a co bychom dnes udělali jinak. Nebo o tom, co jednou bude, až se věci konečně změní. Jenže ani minulost, ani budoucnost nejsou místem, kde se dá cokoliv opravdu ovlivnit. Jediný čas, který máme k dispozici, je právě teď. Všechno důležité začíná teď Chceme-li začít sportovat. Chceme-li tvořit nový projekt nebo pokračovat v tom, co jsme odložili. Chceme-li zlepšovat vztah

Někdy si člověk ani neuvědomí, kolik starostí už vlastně nese. Když se ohlédnu za loňským rokem, bylo toho opravdu hodně. Zdraví dětí, vážná nemoc, nečekané úmrtí v rodině, soudní pře, mnoho nových situací a uspořádání v životě i práci. Jedna starost za druhou. Každá sama o sobě by byla dost. Jak si zachovat vnitřní klid, když život zrovna klidný vůbec není? Při procházce venku jsem si celý ten rok rekapitulovala a skoro se začala litovat. V ten okamžik šla ulicí proti mně že

Jsou chvíle, kdy hledáme vnitřní klid, ale narážíme pořád na stejnou věc – na pocit, že něco chybí. Že nejsme úplně dosycení. A velmi často, když jdeme pod povrch, se ukáže, že tím chybějícím není klid samotný, ale láska. Láska, kterou jsme možná jako děti nedostali v takové míře, jakou bychom potřebovali. Ne nutně proto, že by nás někdo nemiloval, ale proto, že to neuměl jinak. A tenhle nedostatek si pak neseme dál do dospělosti – do vztahů, do rodičovství, do práce i do vzt

Dnes bychom Vám rádi představili esenci, která pravděpodobně změní celý Váš život i Vás samotné. Jak? Každého jinak, jak kdo potřebuje. Téma časté ve vztazích i v každodenních situacích a rozhovorech, téma vlastní hodnoty. Většina z nás by řekla, že s tím problém nemá. Že přece ví, kým je, co umí, co dává světu. Jenže v každodenním životě se s nejistotou ve vlastní hodnotě potkáváme téměř všichni. V drobných rozhodnutích. Ve vztazích. V tom, co si dovolíme chtít a co raději

Dnes zase o esenci KRIZOVKY. Ty jsou totiž skutečně naprostým základem každé domácnosti. Proto příběhů na téma KRIZOVKY budete nacházet stále více a více. Dnešní příběh je z běžného dne, který se na první pohled nijak neliší od jiných, ale přesně v takových dnech se často ukáže, jak hluboko spolu souvisí psychika a tělo. Dcera přišla ze školy zaražená, tichá. Řekla jen, že ji bolí hlava. Žádné vyprávění, žádné emoce navenek. Jen ten známý výraz, kdy je člověk zavřený sám v so

KRIZOVKY jsou kapky první pomoci pro psychiku. V Anglii, v zemi jejich původu, je běžné, že je u sebe nosí policisté – pro sebe i pro lidi, ke kterým přijíždějí v náročných situacích. Když se děje něco těžkého, nečekaného, zahlcujícího. A přesně takové chvíle zná každý z nás. Když to ještě zvládám sama Krizovky používám často. Vlastně skoro denně. Někdy jsem „jen“ unavená. Přetížená běžným životem. V těch chvílích si kápnu čtyři kapky na jazyk a někdy ani nemám pocit, že by s