Láska není jen jedna Má mnoho vrstev. Někdy je plná kritiky. Někdy nedostatku. Někdy žárlivosti. A někdy zranění, které neumíme pustit. Proto máme čtyři esence, které se kolem lásky točí. Nejsou stejné. Každá pracuje s jinou rovinou srdce. Pojďme si je rozlišit. Bezpodmínečná láska Když já vidím chyby u druhých Tato esence je pro toho, kdo má tendenci hodnotit. Kdo opravuje. Kdo chce, aby věci byly správně. Miluje, ale podmíněně. Neznamená to, že je špatný člověk. Často je to

Jediný čas, kdy se může něco skutečně stát Často přemýšlíme o minulosti nebo o budoucnosti. O tom, co bylo a co bychom dnes udělali jinak. Nebo o tom, co jednou bude, až se věci konečně změní. Jenže ani minulost, ani budoucnost nejsou místem, kde se dá cokoliv opravdu ovlivnit. Jediný čas, který máme k dispozici, je právě teď. Všechno důležité začíná teď Chceme-li začít sportovat. Chceme-li tvořit nový projekt nebo pokračovat v tom, co jsme odložili. Chceme-li zlepšovat vztah

Někdy si člověk ani neuvědomí, kolik starostí už vlastně nese. Když se ohlédnu za loňským rokem, bylo toho opravdu hodně. Zdraví dětí, vážná nemoc, nečekané úmrtí v rodině, soudní pře, mnoho nových situací a uspořádání v životě i práci. Jedna starost za druhou. Každá sama o sobě by byla dost. Jak si zachovat vnitřní klid, když život zrovna klidný vůbec není? Při procházce venku jsem si celý ten rok rekapitulovala a skoro se začala litovat. V ten okamžik šla ulicí proti mně že

Jsou chvíle, kdy hledáme vnitřní klid, ale narážíme pořád na stejnou věc – na pocit, že něco chybí. Že nejsme úplně dosycení. A velmi často, když jdeme pod povrch, se ukáže, že tím chybějícím není klid samotný, ale láska. Láska, kterou jsme možná jako děti nedostali v takové míře, jakou bychom potřebovali. Ne nutně proto, že by nás někdo nemiloval, ale proto, že to neuměl jinak. A tenhle nedostatek si pak neseme dál do dospělosti – do vztahů, do rodičovství, do práce i do vzt

Dnes bychom Vám rádi představili esenci, která pravděpodobně změní celý Váš život i Vás samotné. Jak? Každého jinak, jak kdo potřebuje. Téma časté ve vztazích i v každodenních situacích a rozhovorech, téma vlastní hodnoty. Většina z nás by řekla, že s tím problém nemá. Že přece ví, kým je, co umí, co dává světu. Jenže v každodenním životě se s nejistotou ve vlastní hodnotě potkáváme téměř všichni. V drobných rozhodnutích. Ve vztazích. V tom, co si dovolíme chtít a co raději

Dnes zase o esenci KRIZOVKY. Ty jsou totiž skutečně naprostým základem každé domácnosti. Proto příběhů na téma KRIZOVKY budete nacházet stále více a více. Dnešní příběh je z běžného dne, který se na první pohled nijak neliší od jiných, ale přesně v takových dnech se často ukáže, jak hluboko spolu souvisí psychika a tělo. Dcera přišla ze školy zaražená, tichá. Řekla jen, že ji bolí hlava. Žádné vyprávění, žádné emoce navenek. Jen ten známý výraz, kdy je člověk zavřený sám v so

KRIZOVKY jsou kapky první pomoci pro psychiku. V Anglii, v zemi jejich původu, je běžné, že je u sebe nosí policisté – pro sebe i pro lidi, ke kterým přijíždějí v náročných situacích. Když se děje něco těžkého, nečekaného, zahlcujícího. A přesně takové chvíle zná každý z nás. Když to ještě zvládám sama Krizovky používám často. Vlastně skoro denně. Někdy jsem „jen“ unavená. Přetížená běžným životem. V těch chvílích si kápnu čtyři kapky na jazyk a někdy ani nemám pocit, že by s